Události

Před padesáti lety jsem v Benešově maturoval…..

Koncem května to bude právě padesát let, co Benešově maturoval na Zemědělské škole MVDr. Josef Holejšovský rodák z Chmelné nedaleko Vlašimi. O té doby uteklo v Sázavě spousty vody a tak dnes činorodý pracující sedmdesátník, bývalý ústřední ředitel Státní veterinární správy ČR, má na co vzpomínat. Ale není to jen o vzpomínání, protože se stále aktivně věnuje svému oboru a především problematice bezpečnosti potravin a ochraně zvířat a to na úrovni legislativních pravomocí. Dokonce působí jako hodnotitel výzkumných projektů sedmého rámcového programu výzkumu v Bruselu. Například naposledy v dubnu letošního roku hodnotil jako expert Generálního ředitelství pro výzkum a inovace Evropské komise evropský projekt MARLON - projekt vlivu krmiv z geneticky modifikovaných organismů na zdraví zvířat .

A jak to všechno začalo?

„Začalo to od práce na zemědělském hospodářství svých rodičů v Chmelné v létech 1957-1959, přes práci v tehdejším JZD Chmelná, nynější farmě JZD Zdislavice (se kterým dodnes rád spolupracuji), a pak studiem na SZTŠ Benešov v létech 1960 – 1964. Do třech tříd tohoto ročníku na „zemědělce“ nastoupili v roce 1960 jak žáci narození v roce 1946, kteří směli v tehdejším politickém systému studovat, ať už se narodili ve městě nebo na venkově a spolu s nimi i ti kterým toto bylo odepřeno, ať již komunistickými orgány nebo představiteli zemědělských družstev. Ti pocházeli jen z venkova a ten nejstarší byl narozen dokonce v roce 1941. Byla to tedy velice pestrá směsice mladých lidí ve věku od 15 do 19 let, což bylo nápadně vidět, když jsme šli společně "ve štrůdlu" do kina. Každý si dokáže představit jak je právě v tomto období věkový rozdíl markantní. Zatím co ti "šestačtyřicátníci" dorazili spořádaně ve štrůdlu až na internát, ti "dříve narození" si občas odskočili na "pivko" do restaurace u "Černého koně".

A restaurace Černý kůň bylo vaše externí studijní pracoviště?

"No samozřejmě, pro nás všechny v té době, tak jak to bývá. Právě v restauraci stejného jména si budeme tento jubilejní ročník 30. května 2014 připomínat a slavit 50 let od maturity. Bude jistě na co vzpomínat, ale pro nás "STARŠÍ ROČNÍKY" 1941 až 1945 to budou i vzpomínky na všemožné peripetie, přes které jsme se na tuto školu dostávali, od práce na rodinných farmách soukromě hospodařících rodičů, různé typy tehdejších učňovských a mistrovských zemědělských škol (Zimní škola zemědělské mládeže, ve Vlašimi, pozdější Učňovská škola zemědělská, Učňovka v Souticích, Bezejovicích, Mistrovská škola zemědělská v Benešově a další). Historie zemědělského školství v Benešově, která je dlouhá a bohatá, byla mnohokrát připomenuta při různých svých výročích a město Benešov na ní může být právem hrdé. Vychovala řadu vynikajících zemědělských odborníků, ale i mnoho schopných a pracovitých lidí, kteří ve svém oboru odvedli mnoho poctivé práce.“

A kam jste pokračoval z Benešova dál?

„Potom po maturitě mě čekala studia na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně a Vysoká škola veterinární v Hannoveru v létech 1964 – 1970. Pracovat po škole jsem začal v Státním veterinárním ústavu Jihlava v letech 1971 až 1977. A pak začala moje zahraniční kariera a to v Pasteurově ústavu v Alžíru 1978-1983 a přednášení na Veterinární fakultě Univerzity v Blidě 1990-1991. Práce v Alžírsku byla velmi zajímavá a inspirativní, třeba i tím když jsem porovnával modely školství u nás a v Alžírsku a přístupy studentů ke studiu a podobně. Pak jsem se vrátil zpět do domovské Jihlavy a stal jsem se na konci roku 1991 ředitelem SVÚ. V roce 1999 jsem nastoupil na post ústředního ředitele SVS ČR, ze kterého mne veřejnost zná především díky řešení problematiky nemoci šílených krav. Mezi léty 2000-2004 a jsem se účastnil předvstupních jednání s Evropskou komisí. Byl jsem velmi potěšen, když jsem obdržel od francouzského ministra zemědělství Řád za zásluhy o zemědělství, výživu, rybolov a rozvoj venkova. Bylo to také ocenění nejenom pro mě, ale i pro mé kolegy a hlavně pro všechny učitele a spolužáky benešovské zemědělky.

Poté následovala moje éra pedagogické činnosti na nynější Fakultě tropického zemědělství ČZU v Praze v Suchdole a práce mezinárodního konzultanta pro oblast zdraví zvířat a bezpečnost potravin v projektech Evropské komise a misí EK v kandidátských zemí (Severní Kypr, Turecko) a práce hodnotitele výzkumných projektů Generálního ředitelství pro výzkum a inovace Evropské komise

Co vás v této oblasti nejvíce zajímá?

Především mě zajímá oblast zdraví zvířat a bezpečnost potravin. Kvalita potravin je velmi důležitá problematika a dobře víme, že se právě s kvalitou často šidí. A to především v oblasti velkých potravinových řetězců nebo potravin, které k nám putují ze zahraničí. Nastavit legislativu a kontrolní parametry, aby k těmto negativním jevům nedocházelo, považuji za velmi důležité. Samozřejmě, že úroveň dnešního dozoru nad potravinami vyžaduje i zapojení dalších profesí, nejen veterinárních lékařů, zdravotního personálu, zemědělských inženýrů, ale i potravinářských technologů, chemiků, molekulárních biologů a dalších. Je nad vší pochybnost, že dozor musí provádět vždy ten, kdo je k němu odborně způsobilý, má odpovídající vzdělání a potřebné zkušenosti, bez ohledu na to, který dozorový orgán ho zaměstnává. A samozřejmě zdraví zvířat s kvalitou potravin neoddělitelně souvisí. Já si myslím, že toto je základní otázka našeho národa v budoucnu, protože samozřejmě zdravé a bezpečné potraviny zajistí zdravou a života schopnou populaci.

A jak si tedy stojí české potraviny?

České potraviny hodnotím velice dobře, ale musí jít o potraviny skutečně české provenience, což bohužel u některých potravin podle etiket v našich řetězcích poznat nelze. Naše rodina protože jezdí na chalupu, nakupuje zeleninu, maso u místních producentů na Benešovsku a Vlašimsku, mléko mám od svého bratra soukromého zemědělce. Ale samozřejmě i v jiných regionech naší republiky jsou další velmi kvalitní producenti, důležité je klást především důraz na to aby potraviny byly kvalitní, a aby, jste znali jejich původ, složení a výrobce. Také je potřeba připomenout, že bezpečnost potravin má dvě části, a to zdravotní nezávadnost a kvalitu, čili vhodnost ke konzumaci. Zdravotní nezávadnost je v drtivé většině produktů zajištěna. Těžko bychom dnes v potravinách hledali patogenní mikroorganismy či těžké kovy, ale výživová kvalita je různá a samozřejmě spojená i s cenou. Takže je důležité vždy vědět co jím a kdo to vyprodukoval.

Prý jste dokonce kvůli domácí produkci začal na „stará“ kolena včelařit?

„Ano, jako školák jsem v padesátých letech začal pomáhat svému otci včelařit, a před třemi lety jsem se k tomu vrátil. Beru to jako takový návrat ke svým kořenům a hlavně vím jaký med pak jím. Samozřejmě v diskuzích o kvalitě medu od českých producentů a pak od producentů z různých částí Evropy můžeme hovořit celé hodiny. Nemám rád, když se některé firmy, které obchodují s medem holedbají tím, že „vyrábějí“ med. To umí jen včely a když med „vyrábí“ obchodníci, potom je v „medu“ všechno možné. Ale pořád platí to, co jsem říkal i o kvalitě ostatních potravin, je důležité vždy vědět co jím a kdo to vyprodukoval.